Džungle v autě aneb Splňte jejich přání alespoň v představách.
3 roky, Fejetony, přání, cestováníAsi byste taky málem zešíleli. Vynášely jsme s babičkou nákup z auta a Kryštof posluchal písničky z Jungle Book od Dysneyho. Máme pravidlo, že necháme písničku dohrát a pak vystupujem. Jenže tentokrát se při vypnutí CD na mě z auta ozval řev tygra a orangutana dohromady. Totální protest! Přišlo to nečekaně, neplánovaně, nenadále, bez jakéhokoliv varování a bez jakékoliv křivdy. A přidalo se k tomu oznámení: “Já zůstanu v autě”. Což v našem případě znamená na ulici před domem.
Takže babička čeká s nákupníma taškama u výtahu a Kryštof se i přes vysvětlení situace a připomenutí pravidel usilovně odmítá hnout z auta. A při jakémkoliv mírném nátlaku se ozývá zvuk rozřuzené džungle. Normálně by nezbývalo nic jiného než Kryštofa vzít a odnést ho ječícího domů. Vzpomněla jsem si ale na doporučení knížky Respektovat a být respektován, P. Kopřiva, J. Nováčková, Spirála, 2008: “Splňte jejich přání alespoň v představách”.
A tak jsem začala: “Kdyby to šlo, tak bych si s Tebou pouštěla to CDčko celý den, co celý den, celou noc. Seděli bychom spolu v noci v autě, trošku bychom se báli a pozorovali bychom hvězdy a měsíc.” No a protože tohle fantazírování naše děti milují, Kryštof se přidal: “A taky bychom v noci lovili kořist. Pšššš, maminko, tady se něco třese …..” No a byl klid. Džungle ztichla a rodinná atmosféra se vrátila do normálních kolejí. Včetně toho co bylo třeba udělat, a to odejít domů.
- února 2011